Aktuálně
Arny
z Malého údolí
Arista
Pesperro
Aisha
od Minurky
Fotogalerie
Vzpomínáme
Mini
poradna
Odkazy


MINI PORADNA
(kopírování celého textu nebo jeho částí je možné pouze a výhradně po dohodě s autorkou)
Tyto informace jsem napsala ze solidarity k dalším začínajícím chovatelům, kteří shánějí informace, jsou zmatení z jejich různosti a kvality na jednotlivých webových stránkách, potýkají se sami se sebou ve snaze udělat to nejlepší i když jim chybí informace. Najdete zde výtah toho, co jsem sama zjistila při mých chovatelských začátcích ptaním se u veterináře, u ostatních chovatelů, vyčtením na internetu či v knize a považuji to za přínosné. Samozřejmě jsem dopsala i vlastní zkušenost. Věřím, že tyto informace vám pomohou zorientovat se v tomto tématu.

Odchov štěňat

  • Plánujeme štěňátka
  • Hárání
  • Krytí
  • Březost
  • Co je třeba připravit k porodu, porod
  • Péče po porodu
  • Krmení feny a štěňat
  • Některé zdravotní komplikace štěňat
  • Kontrola vrhu
  • Tetování, čipování
  • Očkování
  • Výbavička pro štěně - "uzlíček buchet"
  • Průkaz původu / export pedigree pro vrh
  • Smlouva o pronájmu feny k chovu
  • Smlouva o zadání štěnětě
  • Kupní smlouva
  • Náklady na chov - položkově


  • Plánujeme štěňátka

       
    (Zpět na obsah)
    Prvním krokem k plánování štěňat je mít fenku uchovněnou. Jen shrnu, že u chodských psů to znamená tyto kroky:
    1. Svod dorostu
    2. RTG DKK posouzené MVDr. Ekrem (RTG lze pořídit přímo u Dr. Ekra nebo mu snímek od jiného veterináře poslat k posouzení)
    3. Absolvování klubové výstavy s výsledkem V nebo VD min. ve třídě mladých
    4. Úspěšná bonitace ve věku nad 18 měsíců
    5. Přeregistrace chovnosti feny na plemenné knize (dostane status "chovná" i do PP)
    6. Založení vlastní chovatelské stanice nebo dohoda o "zapůjčení" feny do jiné chovatelské stanice (fena samozřejmě zůstává dál u majitele, ale vrh bude registrován u chovatelské stanice, do které je fena "zapůjčena")
    7. Výběr psa a vystavení krycího listu

    Jakmile máme tyto kroky za sebou nebo alespoň víme, že první 4 stačíme do hárání zajistit, můžeme začít s výběrem krycího psa. Opravdu není brzy vybírat psa dlouho dopředu, všímat si psů na výstavách, různých akcích, třeba se i předběžně s majitelem domluvit. Výběr vhodného psa se v každém případě konzultuje s poradkyní chovu, kterou je třeba požádat o vystavení krycího listu na 3 psy, kteří byli vybráni. Krycí list platí 6 měsíců.
    Pokud vybíráte krycího psa, který ještě nikdy fenku nekryl, zeptejte se majitele, zda má též zaregistrovanou chovnost svého psa a zda tedy má knihu krytí - bez registrace chovnosti na plemenné knize obou rodičů nelze vystavit pro vrh průkazy původu. Žádost o vystavení krycího listu ZDE

    Z pohledu zdraví fenky já osobně myslím na to, abych měla do hárání, v kterém plánuji štěňata, dokončená očkování - protože během hárání, březosti a kojení se neočkuje a toto období trvá prakticky 4,5 měsíce (2 týdny hárání před krytím + 8 týdnů březost + 8 týdnů do odchodu štěňat), kontroluji, aby mi očkování nevycházela na tuto dobu, případně dohodnu s veterinářem, zda naočkujeme před háráním nebo po odchovu. Také před háráním odčervuji, před prvním odchovem jsem nechala vyšetřit fence krev na základní hodnoty (ledviny, játra, cukr .....) abych si byla jistá, že je fenka zdravá. Během březosti není vhodné používat žádné speciální doplňky stravy či jiné přípravky, jí bych nepoužila ani např. Frontline. Jakékoli případné medikamenty raději konzultujte s veterinářem a zvažte nutnost jejich použití.

    Hárání

       
    (Zpět na obsah)
    První hárání u fen se dostavuje mezi 8 až 12 měsícem věku fenky. Moje fenka odhárala poprvé v 11 měsících a to nepřehlédnutelným způsobem - zejména co se chování týká. První hárání může probíhat odlišně od hárání následujících, proto nespoléhejte na to, že vždy bude všechno stejné. Moje fenka do měsíce po prvním hárání natolik vylínala, že jsem mě dohnala až k veterináři, protože jsem měla obavy, jestli není nemocná.
    Během hárání prožívají fenky "hormonální bouři", která může dočasně změnit jejich chování a to jak se projevují. Jsou mazlivější, zjihlejší, můžou trpět nechutenstvím, většinou neposlouchají tak jak jste zvyklí a mohou se i snažit o útěk za účelem hledání vhodného ženicha. Proto je dobré zabezpečit, aby fenka utéct nemohla, ale také aby se žádný pes nemohl dostat za ní, a věřte, že vesničtí voříšci bývají hodně vynalézaví. Ideální je tedy fenku mít zavřenou v prostorném "kotci", pokud ji nemůžete mít pod kontrolou, a to nejlépe během celého hárání. Hárací kalhotky nechrání fenu před nakrytím a ani odpuzovací spreje nejsou zárukou, že fenka přece jen nějakému psovi nezavoní.

    Celková doba hárání se v průměru pohybuje 14-21 dnů, opakuje se zpravidla 2x ročně a má několik fází:

    Proestrus - začátek říje, jedná se o 1. - 10 den říje, kdy sliznice dělohy zduřuje a fena začíná krvácet, vulva feny je znatelně zduřená - při pravidelné kontrole i podle toho poznáte, že se hárání blíží nebo že začíná, i když ještě nepozorujete krvácení (barvení). Na začátku tohoto období si fena velmi intenzivně olizuje pohlavní orgány, krvavý výtok opravdu můžete pozorovat až 2. - 3. den hárání - nicméně první dny hárání už uběhly a je třeba je započítat do celkového cyklu, pokud se snažíte o odhadnutí nejlepšího dne pro krytí feny.
    V tomto období je fena již pro psy přitažlivá, ale odmítá je, toleruje je až ke konci tohoto období.
    Estrus - vlastní říje, jedná se o 11. - 23. den hárání, kdy dochází k ovulaci, červené zbarvení výtoku přechází v růžové a postupně slábne, vulva je maximálně zduřená. U feny se objevuje výrazné sexuální chování, pro psy je velmi přitažlivá a sama se jim i nabízí - vyzývá ke hře, olizuje jejich pohlavní orgány, přímo k čenichu jim dává své :, nechá se očichávat, staví se k nim bokem a strká jim do čenichu zadkem, dává ocas na stranu.
    Ke konci období sexuální chování slábne a fena přestává být pro psy přitažlivá.
    Moje fenka začíná být svolná s krytím 7. - 8. den, na vyšetření (vysvětleno níže) chodíme 9.den, ke krytí většinou dochází 12. - 13. den, přestává být svolná ke krytí cca 19.den.
    Metestrus - konec říje, nyní je děložní sliznice připravena přijmout oplodněné vajíčko.
    Pokud dojde k oplodnění vajíček, nadchází březost.
    Diestrus - pokud k oplodnění vajíček nedošlo, nastává diestrus, období, během něhož se děložní sliznice zklidňuje a hárání přechází do klidového stavu = anestrus.

    Já osobně nechodím z preventivních důvodů ani s fenou na procházky, aby za sebou nezanechávala "voňavé" stopy pro kolem toulající se psy. Fenu nezavírám, mám vykastrovaného psa (chodského), který fenu od případného vetřelce ochrání a navzdory kastraci je schopen svázání s fenou 2x denně po celou dobu, kdy se fenka nechá. Fenka má tedy dost sexuálního vyžití doma a nemá touhy si jít ženichy hledat jinam. Zároveň ji nepřekvapuje, co po ní krycí pes chce, a po krátké předehře dobře "spolupracuje" při krytí. Odděluji fenku pouze v dobu, kdy se chystáme na opravdové krytí, tak, aby v den krytí neměla akt a byla tedy dostatečně natěšená.

    Krytí

       
    (Zpět na obsah)
    Pro úspěšné krytí je dobré rozpoznat nejvhodnější termín. Protože za krycím psem se dojíždí často i delší vzdálenosti, není asi pro nikoho žádoucí si cestu zopakovat 4 dny ze sebou, než nastane ten správný den. Ani majitel krycího psa nebude nadšen, pokud vaše fenka bude 4 dny jeho psa drsně odhánět, protože ještě nenadešel ten správný čas.

    Jak poznat "den D"?

  • Identifikace psem - Máte-li doma vedle fenky ještě psa (jako já), může vás na vhodný čas ke krytí upozornit snahou o nakrytí. Není-li ovšem vykastrovaný nebo od fenky oddělený, nebo neplánujete-li štěňata přímo s ním, může to být dost riskantní pokus :).
  • Způsob vatových výtěrů - feně je potřeba každý den (před venčením), vytřít poševní štěrbinu vatovým tampomen a sledovat zbarvení výtoku. Vhodný čas ke krytí je, pokud se barva výtoku mění ze sytě červené do hnědě červené, špinavě červené až růžové. Toto období trvá 3 - 5 dní. Konec vhodného termínu krytí poznáme podle výtoku špinavě žluté barvy.
  • Vaginální cytologie - mikroskopické vyšetření poševního výtěru, které provádí veterinární lékař. Provádí se na počkání, i opakovaně. Přesnost této metody se odhaduje na 60-70%.
  • Odběr krve feny na stanovení hladiny progesteronu. To mi přijde jako nejspolehlivější stanovení ovulace. Ale všechno má svá úskalí - Odběr je schopen provést kterýkoli veterinář, ovšem vyhodnocení provádí pouze akreditovaná laboratoř - např. LabVet v Praze Holešovicích. Nejlepší je tedy zajet přímo tam, když tam dorazíte do cca 10h, odpoledne ve 14h víte, na čem jste. Pokud jste z daleka a necháte odběr udělat veterináře, ten krev do laboratoře odesíláte a výsledky znáte nejdříve další den odpoledne, což v případě pátečního odběru a pondělního výsledku může být někdy k ničemu. Při standardním cyklu feny se doporučuje odběr devátý den. Přesnost této metody se odhaduje na 80-90%.

    Co je ovulace?
    Ovulace je uvolnění vajíčka z vaječníku. Způsobuje ji společné působení různých hormonů. K ovulaci dochází zhruba mezi 10. a 12. dnem hárání. Vajíčka dozrávají přibližně 48 - 72 hodin po ovulaci, dostávají se do vejcovodů a mohou zde být oplodněna. Zralá vajíčka jsou schopna přežít dva až tři dny. Aby byly spermie psa schopny oplodnit vajíčko, potřebují strávit přibližně 24 hodin v genitálním traktu feny. Spermie jsou životaschopné 4 - 7 dní, roli hraje samozřejmě věk, kondice a zdraví psa.

    Ke krytí jezdí fena za psem. Důvodem je, že je třeba, aby se pes maximálně soustředil na fenu a nebyl rušen někdy vyčerpávající cestou a neznámými pachy v cizím prostředí. Pokud si majitel feny nebo psa není jistý, zda zvládne případnou asistenci při krytí, je vhodné požádat některého ze zkušených chovatelů nebo veterináře o přítomnost u krytí. Počet osob u krytí by neměl být velký, aby zbytečně pár neznervózňoval, zvažte přítomnost dětí (ze stejného důvodu). Rozhodně se všichni přítomní vyvarují jakýchkoli posměšných a ironických poznámek, pes a fena sice možná neporozumí vašim slovům, tón hlasu a intonace hovoru je ale může znervóznit a vy tím můžete u nesmělejšího páru krytí narušit.
    Dohoda o úhradě krycího poplatku ZDE

    Vlastní akt krytí:
    Akt krytí lze rozdělit do několika fází: předehra, vlastní krytí a svázání.

    Při předehře se pes a fena většinou spolu seznamují, očichávají se, fena může zpočátku psa odhánět, zejména pokud na ni příliš spěchá. Pes se před fenou předvádí, vypíná se, též se nechává očichávat, může se pokoušet naskakovat, v této fázi však spíše testuje jak fena reaguje, to že nezkouší do feny ještě proniknout nebo naskakuje z boku (a ne zezadu) neznamená, že je nezkušený nebo že neví "jak na to" jak se některým přítomným lidem může zdát. V této fázi jde skutečně o seznamování, předehru.
    Většina fen se potřebuje před krytím vyvenčit, je tedy vhodné aby krytí probíhalo na zahradě či dvoře, pokud možno oploceném. Já osobně nejsem zastáncem krytí "na volno" v přírodě, v době háráním můžou mít fenky daleko k poslušnosti a blízko k útěkům, nerada bych riskovala, že se náhodou poblíž vyskytne jiný pes, který bude připravenější než náš vybraný krycí pes :). Nehledě na to, že ve fázi svázání psa a feny bývá třeba podpora chovatelů a je tedy žádoucí mít pár v dosahu.

    Do fáze vlastního krytí přechází předehra plynule, fena zůstane stát, psovi se nastavuje, odklání ocas a aktivně mu pomáhá. Pes na fenu naskakuje, stojí na zadních, předními si fenu přidržuje a snaží se do feny proniknout, což se většinou po několika vteřinách kopulačních pohybů podaří. Penis je mírně zduřený, tuhost je zajištěna pyjovou kostí. V této fázi odchází prostatická část spermatu, která má za úkol pročistit močovou trubici od nečistot a patogenů. I když se napoprvé psovi nepodaří do feny proniknout, naskakuje opakovaně a my pozorujeme odkapávání této frakce z penisu psa, nejedná se ještě o sekret obsahující spermie, a proto nemusíme mít obavy o "kvalitu" krytí. Po proniknutí do feny dochází k plné erekci a přichází svázání. Tato fáze je zajištěna zduřením bulbus penis (kulovité nahromadění topořivé tkáně u kořenu penisu), které zabraňuje jeho vysunutí z pochvy. Dochází k ejakulaci semene po celou dobu svázání, což trvá 10 - 50 minut. Délku svázání určuje fena frikčními pohyby pochvy.
    Pes se předními postaví na zem vedle feny a snaží se přehodit zadní nohu přes fenu tak, aby se k feně otočil zadkem. Fena je zpočátku citlivá, může kňučet a snažit se o rozpojení, což je bolestivé pro oba. Proto je vhodné pár přidržet, a pomoct jim najít stabilní polohu, v které se po chvíli fena zklidní a je ochotná klidně stát, i když popocházení je možné. Někdy bývá pro psa složité přehodit zadní nohu přes záď feny, roli hraje určitě výška psa a feny a terén, na kterém ke svázání dojde, pak je vhodné jemně i při tom pomoct.
    Prakticky je nutné držením feny i psa zamezit případnému upadnutí, nebo prudkým pohybům působícím páru bolest, protože negativní bolestivá zkušenost při krytí může poznamenat krycího psa, který už nebude chtít krýt a fenu, která se bude dalšímu krytí bránit ze stejného důvodu. Některé feny projevují nervozitu při delším svázání, můžeme pozorovat snahu feny páření ukončit, což pochopitelně nejde, fena se může snažit být jakoby zapřená směrem od psa. Je velmi vhodné fenu přidržet i v této konečné fázi. Pokud fenu přidržujeme (nebo se pár chová po celou dobu velmi klidně), prakticky ani nepoznáme, kdy přesně k ukončení svázání došlo, "najednou" vidíme, že psi už nejsou svázaní a odcházejí od sebe. Oproti tomu pokud se fena snaží v první možný okamžik se psovi vymanit, erekce není ještě zcela pryč, penis je stále zduřelý a může dojít k poranění feny i psa, nebo přinejmenším k bolestivému finále.

    Co se děje při svázání "uvnitř"?
    Ejakulací je sperma dopraveno do přední třetiny pochvy feny, do blízkosti děložního krčku. Zde je malá prohlubeň, kde se sperma shromažďuje a odtud se spermie dostávají vlastním pohybem a za pomoci nasávacích pohybů dělohy přes dělohu do vejcovodu, kde čekají na vajíčka a dozrávají (aktivují se enzymy potřebné pro proniknutí spermie přes obaly vajíčka). Cesta spermií až do vejcovodů trvá cca 15 - 45 minut. Jak jsem již psala dříve, spermie mají životaschopnost 4 - 7 dnů a to proto, že málokdy potkají okamžitě vajíčka schopná oplození - i vajíčka dozrávají až po ovulaci. Kdy přesně tedy dochází k začátku březosti lze jen odhadovat a proto i nástup porodu počítáme s odchylkou 4 -7 dnů. .
    Po krytí je vhodné nechat fenu nějakou dobu odpočinout, fena by neměla močit a běhat, skákat radostně na majitele - aby zbytečně nedocházelo k vytlačování semene. I po úspěšném nakrytí je fena stále ještě přitažlivá pro ostatní psy, a stejně tak je svolná k páření. Může tedy dojít k nechtěnému překrytí feny, přičemž štěňatům z takovéhoto spojení nemohou být vystaveny průkazy původu. Proto by si chovatelé měli dát pozor, a fenu i po krytí vodit na vycházky pouze na vodítku a zajistit ji proti útěkům nebo návštěvám.

    V případě přesného stanovení termínu většinou není potřeba překrývat. Pokud se chcete obejít bez stanovení hladiny progesteronu, je překrývání vhodné, ideální interval mezi jednotlivými nakrytími by měl být zhruba 48 hodin.

    Krycí list, který jste dostali poštou od svého poradce chovu, je třeba po úspěšném krytí vyplnit a podepíše ho majitel feny i psa. Dále je třeba ho odeslat (opět poštou) poradci chovu.

    Březost

       
    (Zpět na obsah)
    Fenka by po nakrytí měla mít pár dní klidový režim - nemyslím tím zavřít ji do kotce a nepouštět ven :), ale klid od extrémní zátěže a většího vysílení např. při sportu. Běžné aktivity (procházky, hry, aport, dovádění s jinými psy ....) je velmi vhodné zachovat po celou dobu březosti. Není vhodné fenku stresovat zákazy a omezováním pohybu, pokud jde o její spontánní chování. Je vhodné ohlídat, aby fenka nenastydla - např. v zimě po procházce vytřít břicho do sucha (tak aby nebyly zmrazky na chlupech břicha), pokud je fenka ve venkovním ustájení, je vhodné jí vystlat pelech (boudu) slámou, která dobře saje a následně dobře prosychá a nebývá psům nepříjemná.
    Průměrně trvá březost feny 63 dní, lze počítat s rozmezím 58 - 67dnů. Pokud kryjeme opakovaně, je třeba termín vypočítat od data překrytí. Před 58. dnem se považuje porod za předčasný, a pro štěňata rizikový - životaschopnost štěňátek je podmíněna zralostí plicního epitelu, kterou plod dosáhne v 58. dni březosti.

    První polovina březosti:
    Po nakrytí by fena měla mít několik dnů klid. V první polovině březosti by však fena měla mít režim i zátěž, na jakou byla navyknutá ještě před nakrytím, to znamená dostatečný pohyb, správnou výživu, dobré ustájení a v neposlední řadě vynikající vztahy se svým majitelem. V důsledku hormonálních změn lze už druhý týden pozorovat změny v chování fenky, např. mazlivější a přítulnější chování, větší spavost, vyhledávání většího pohodlí, zvýšená chuť k jídlu (zpočátku, než začne děloha růst),
    Není třeba upravovat jídelníček nebo měnit složení stravy, i když krmíme podle chuti - některé fenky vyžadují zpočátku větší porce. Třetí až čtvrtý týden už lze pozorovat na fence, že maličko tloustne - lépe to může být vidět při pohledu shora, já jsem to pozorovala, když jsem fenku viděla pobíhat po dvoře z prvního patra :). V tomto období díky zvětšující se děloze, která tlačí na ostatní orgány zažívacího traktu, může fenka trpět nechutenstvím. Lze nastavit režim, kdy se denní dávka krmení rozloží do více menších porcí.
    28. den po nakrytí lze provést ultrazvukové vyšetření, které potvrdí či vyvrátí březost fenky. Počet plodů není možno ještě s jistotou určit.

    Druhá polovina březosti:
    Spontánní zátěž si fenka zpravidla upraví sama, je opatrnější, pomalejší. Pokud má sklony na sebe nedávat až takový pozor, je vhodné ji od extrémních výkonů přibrzdit. Moje fenka je vášnivá aportérka, a této své záliby se nechtěla vzdát ani s velkým bříškem. Pohyb samozřejmě nevadí, jen jsem dávala pozor, aby při běhu nebyla nucená dělat prudké pohyby, výskoky do vzduchu, skoky přes překážky apod.
    Břicho feny se v tomto období výrazně zvětšuje, zvláště ve slabinách. Je vhodné upravit jídelníček feny, krmit vícekrát za den menšími dávkami, jednak z důvodu nechutenství vlivem rostoucího břicha, jednak kvůli přípravě feny na změněný režim po porodu, kdy kvůli častému kojení je vhodné též krmit častěji kvůli rovnoměrnému příjmu energie. Fena nyní potřebuje příjem většího množství energie, proto s ohledem na to přizpůsobíme stravu - krmíme-li granulemi, pokračujeme řadou pro březí a kojící feny, nebo pro štěňata, případně pro psy v zátěži. Stravu můžeme obohatit vývarem, masem, vejcem, rybou ..... Já mám vyzkoušené vývary a vejce, s tím si u psů vždycky šplhnu nejen v době březosti.
    Od cca 40. dne březosti lze na základě RTG vyšetření dutiny břišní spolehlivě stanovit počet štěňat dle počtu kalcifikovaných koster a hlaviček plodů. Otázkou je, k čemu ta informace vlastně bude ... RTG mi připadá hodně náročné až nezdravé jak pro fenu tak pro nenarozená štěňata. Na 100% vám štěňata stejně nikdo nespočítá ... Štěňata závazně zadáte stejně až po jejich narození ... nenapadá mi důvod, proč by pro mně bylo přínosné vědět dopředu kolik štěňat přesně bude, a proto na RTG nechodíme a pokud to není vyloženě nutné, nechodíme ani na opakovaný ultrazvuk.
    Asi 14 dní před koncem březosti můžeme pozorovat přípravu k porodu. Mléčné žlázy se zvětšují, zvětšuje se vulva. Fena vyhledává klidná místa, více pije a častěji močí, hrabe. Přichází čas nachystat místo k porodu, tak, aby si na něj fenka zvykla a přijala ho. Ideálním místem k porodu je dřevěná bedna, umístěná na klidném místě.
    Četla jsem, že několik dní před porodem fena znatelně omezí svou fyzickou aktivitu, přijímá málo potravy a projevuje se u ní nervozita ... to jsem u své fenky nepozorovala. Ještě o půlnoci před porodem jsme společně klidně ulehly u porodnice :) a ve 4h ráno mi teprve vzbudila jak ťapala kolem.
    Zdravá březí fena má stálou teplotu od 37,6 do 39,3 °C. Ve většině případů dochází 12 - 24 hodin před porodem k výraznému snížení tělesné teploty feny o 1 - 1,5 °C. Abyste sníženou teplotu zaznamenali a nepropásli, je třeba ji měřit v konečníku feny 2-3x denně ve stejnou dobu několik dnů před termínem porodu. Je vhodné si pořídit teploměr-rychloběžku, což není v dnešní době nijak lehké, rychloběžky se vyráběly převážně rtuťové, což je dnes zakázané. Na digitální teploměr zapomeňte, neuvěřitelně proměřuje.

    Co se děje "uvnitř"? Po oplození se začíná oplozené vajíčko dělit a sestupovat do dělohy (děložního rohu). Tato cesta trvé 8 až 12 dní a během ní se vajíčko dělí. V děložním rohu vajíčko několik dní volně plave a je vyživováno děložním mlékem (sekretem děložních žlázek). 16 - 18 den po oplození se vajíčko uhnízďuje v děložní sliznici (nidace vajíčka, zanoření do děložní sliznice) Následně (od 21 - 25 dne) se vyvíjí placentární spojení. První dva týdny je růst zárodku pomalý, na začátku třetího týdne měří asi 1 mm. Během třetího a čtvrtého týdne se vyvíjí orgánové systémy. V pátém týdnu se zakládají smyslové orgány a začíná osifikace (kostnatění) některých kostí. Nyní měří plod asi 25 - 30 mm. Do této doby roste poměrně pomalu, vše se soustředí na založení a vývoj vnitřních orgánů, který je v pátém týdnu (po 35. dnu) dokončen. Nyní začíná intenzivní růst, diferenciace pohlavních orgánů a růst srsti. Ve 35. dnu měří plod 35 mm, před porodem v termínu se pohybuje délka plodu kolem 170 mm.

    Porodní bedna? Kde mít štěnda?
    Porodní bedna jako taková bývá dřevěná a je především s vestavěnými "zalehávacími trámy", ty se montují na steny do výše 10 - 15cm, a tvoří jakousi zábranu, aby fena nedolehla až ke stěně a snížilo se riziko zalehnutí štěněte. Z vlastní zkušenosti nevím, neměla jsem ji, ale určitě je to dobrá věc.
    Někdo má štěňata doma na pelíšku, někdo má postavenou "odchovnu" se vším všudy - minidomeček s vyhřívanou dlažbou, v kterém je ještě porodní bedna nebo bouda s odklápěcí střechou a ke kterému navazuje venkovní oplocený výběh. My jsme někde mezi - doma má rodinka prostor v technické místnosti, odkud může Arista rovnou na dvůr, ale pravda je, že to není prostor úplně velký. Nicméně já preferuji odchov venku, první 2 týdny jsou štěňata i s fenkou doma, jakmile se začínají rozbíhat, stěhuji je do venkovního ustájení. Mají velkou boudu v klidné části dvora, s odklápěcí střechou a "vyndavací" přepážkou, která tvoří chodbičku, na podlaze je položeno lino kvůli snadné údržbě a na něj dávám froté deku (sešitou z ručníků). Štěňata mají zpočátku přístup do ohraničeného zatravněného prostoru před boudou, pak mají k dispozici celý prostor zatravněného dvora za domem. Nemáme zimní odchovy, proto nepotřebujeme zvlášť vyhřívanou podlahu. Arista i Arny mají ke štěňatům celou dobu volný přístup, samozřejmě mám ověřeno že Arny štěňatům neublíží. V letní dny, kdy na výběh praží slunce, část prostoru zastiňuji. Co je třeba zpočátku zajistit, je to, aby pokud fenka není u štěňat, byla štěnda pod kontrolou - bydlíme na vesnici a myslím, že i třítýdenní štěně by vklidu ulovila kočka, bydlíte-li u polí, je nebezpečí i dravce.
    Je vhodné dávat štěňatům na kousání malé kostičky z bůvolí kůže, různé tyčinky pro štěňata apod., dávat jim do výběhu hračky (provazové uzle, pískací zvířátka, hadr na přetahování, míček ...). Mrzuté je, když jim velcí psi jejich hračky a pamlsky berou :) jako se stává u nás :).

    Porod

       
    (Zpět na obsah)

    Příprava k porodu:
    Na porod se nepřipravuje pouze fena, ale měl by tak učinit také její majitel. Je vhodné si načíst, jak porod probíhá a jaká asistence může být potřeba. Velmi vhodné je dohodnout se s veterinářem, zda bude v přepokládaný termín porodu na telefonu a zda bude ochoten přijet nebo přijmout fenu do péče v případě komplikací. A znáte to - většina komplikací se dostaví ze soboty na neděli po půlnoci, proto nespoléhejte na běžné ordinační hodiny. Já jsem byla se svým vetem domluvená, že napíšu SMS že rodíme, aby věděl, že může očekávat že budu potřebovat radu či zásah.

    Co je třeba připravit?
    Porodnice / porodní bedna - o tom jsem již psala, tu připravuje v dostatečném předstihu
    Podložky pod fenu - používám froté osušky nebo sešité froté ručníky. Počítejte s tím, že je během porodu a prvních pár dnů po porodu budete muset velmi často měnit. Jednorázové podložky nepoužívám, jsou bělené chlorem, což nepovažuji za zdraví prospěšné. Jednorázové podložky se savým jádrem už vůbec ne, savé jádro sice krásně saje, ale to díky tomu že jde o savé chemikálie, ze kterých se po nasátí a zahřátí (tělem feny a štěňat) zpět uvolňují další nezdravé látky. Já tedy raději několikrát za den látkové podložky vyměním a vyperu, většinou v bezfosfátovém enzymatickém gelu.
    Ručníky, froté žínky - až fenka porodí, budete potřebovat štěně prohlédnout a zvážit. Někdy je porod fenky náročný, fenka si neví rady nebo jdou štěňata brzy za sebou a je vhodné narozená štěnda odsunout stranou, aby při porodu dalšího nepřišly k újmě. Též je možné že bude třeba některé narozené štěňátko promasírovat a tím pomoct "rozdýchání", proto se vám menší ručníky nebo froté žínky určitě hodí.
    Termofor nebo vyhřívanou dečku - může se stát že budete potřebovat feně dočasně štěňata odebírat v průběhu porodu nebo po něm, aby neprochladla, je vhodné je pokládat na vyhřívaný povrch.
    Nůžky, režnou nit nebo bavlnku - pupečník většinou fena přeruší sama, pokud ne, je vhodné být na to připraveni. Stalo se mi, že fena u jednoho štěněte překousla pupečník tak, že na můj vkus příliš krvácel a já ho musela podvázat sama.
    Kuchyňskou váhu - štěňata bude pravděpodobně po porodu vážit - je to vhodné zejména proto, abyste byli schopni posoudit, zda dost sajou.
    Papír a tužku na poznámky - je třeba zapisovat časy porodů jednotlivých štěňat, jejich váhu, další poznámky - pokud stihnete počítat počet placent (není úplně nutné, já viděla s bídou jednu), další poznámky ke zdravotnímu stavu feny ( o tom více v kapitole porod)
    Stuhy na označení štěňat - je asi všem jasné, že je třeba štěňata označit :). Z vlastní zkušenosti doporučuji vyvarovat se světlých barev :). Bílá, světle fialová, šedá a světle modrá vypadaly po dvou dnech péče od fenky naprosto stejně - šedivě :).
    Menší balení štěněcího mléka a soupravu pro dokrmování - je potřeba se připravit na různé situace - od toho že se narodí jedno slabší štěně, které raději párkrát přikrmíte, než se "rozjede", přes neschopnost nebo nechuť feny kojit až po zdravotní komplikaci končící císařským řezem, který kojení min. na pár dnů znemožní.
    Dvě nádoby s teplou vodou - pokud nemáte v přímém dosahu umyvadlo, budete potřebovat si někde umýt ruce a taky občas fence vytřít podlahu - jak se při porodu točí a pochoduje, podložky se hrnou a nechytí vše.
    Přepravka nebo bednička na převoz štěňat - po porodu je vhodné fenu i štěňata dopravit na kontrolu k veterináři.
    Miska s vodou pro fenu
    Kojenecká odsávačka hlenů - může se hodit pro odsátí plodové vody z dýchacích cest narozených štěňat, pokud fena nezvládá nebo nestíhá péči.

    Fenka začíná rodit:
    Je třeba si uvědomit, že vaše případná nervozita na fenku nemusí působit nejlépe. Je snadné říkat "zůstaňte v klidu", protože to úplně nejde, ale pokuste se na porod psychicky předem připravit, tak, abyste fence byli oporou. Chování fenek může být různé i v závislosti na tom, jaký je váš vzájemný vztah. Některé fenky vyhledávají majitele a neporodí, dokud u nich není, jiné fenky chtějí porodit v soukromí a odmítají přítomnost kohokoli. V každém případě je třeba se snažit o to, aby fenka porodila někde ve vašem dosahu, i když nebudete zrovna úplně u toho - pokud chce fenka soukromí a odmítá vaši přítomnost, zkuste alespoň zabezpečit, aby si při hledání místa k porodu nemohla vybrat nějaké skryté místo, kam se v případě nouze nedostanete. Je velmi vhodné, aby do "porodnice" neměli přístup ostatní domácí mazlíčci. Já jsem tyto problémy neměla, Arista přijala místo k porodu které jsme vytvořili v technické místnosti, kam jsme ji nechávali volný přístup asi 10 dní před porodem a cca týden před porodem jsem tam s ní v noci přespávala. V den "D" se sama přesunula na vytvořený pelíšek a tam porodila.

    Tři fáze porodu:
    První fáze - přípravná: děložní čípek se otevírá, objevují se děložní stahy (můžeme cítit přiložením dlaně na břicho feny), může odtékat plodová voda. Fenka se připravuje na porod, což může být patrné i ze změny chování - hrabe předníma nohama, vstává, točí se, lehá si, vylizuje si pochvu.Tato fáze může trvat i 12 hodin.
    Druhá - vypuzovací: děložní krček se zcela otevírá, na feně bývají patrné děložní stahy i na pohled, fenka začne tlačit a dochází k vypuzení štěněte, po němž většinou následuje i odchod placenty = třetí fáze. Fena, která rodí více štěňat se pohybuje mezi druhou a třetí fází než porodí všechna štěňata.
    Většina fen rodí v poloze vleže na boku nebo na břiše. Jakmile cítí, že se plod dostal do děložního krčku, snaží se tlačit. Většinou ještě v porodních cestách dochází k protržení prvního plodového obalu a výtoku plodové vody, kdy zakrátko vychází štěně, obaleno zbylým plodovým obalem. Fenka většinou sama štěně vyprostí lízáním a rozkousáním plodového obalu a neustálým lízáním odstraní ze štěněte plodovou vodu a pomůže touto "masáží" štěněti nastartovat normální dýchání. V této fázi též překousne pupečník, který zpravidla nekrvácí, až na pár kapek.

    V čem spočívá případná pomoc chovatele? Můžou nastat různé situace:
  • Štěně vyšlo v obalech, fena nejeví zájem o péči o narozené štěně - je třeba roztrhnout plodové obaly (postačí nehty), štěně vyjmout, nabídnout feně k olízání a pokračování péče, pokud fena stále "neví co dál", vezmeme froté žínku nebo ručník, štěně osušíme a snažíme se vypudit plodovou vodu z dýchacích cest masáží tělíčka, zejména masáží kůže v zátylku a na hřbetu krku, nebo odsajeme připravenou odsávačkou hlenů pro kojence. Štěně se začne více hýbat a kníkat, čímž oznamuje světu, že se má čile k životu.
  • Fena nepřekousla pupečník - pupeční šňůru promněte jemně mezi prsty, mezi 5 - 10cm od bříška štěněte bývá slabší místo, kde lze poměrně snadno pupečním přerušit nůžkami nebo i nehty a nijak zvlášť nekrvácí. Pokud z něj vychází více krve, než se vám zdá vhodné, můžete ho podvázat připravenou režnou nití nebo bavlnkou.
  • Fena usilovně tlačí, ale štěně se neobjevilo a už je to více než 20min od začátku tlačení - kontaktujte veterináře, jde o nestandardní situaci.
  • Pokud jsou kontrakce viditelné, ale ne příliš silné po dobu několika hodin, ale porod se nerozbíhá, dotažte se veterináře jak postupovat dál.

    Ať už se o štěně postarala fena nebo vy, zapište si čas porodu, pohlaví, označte štěně stužkou a zvažte ho - vše zapište. Pokud mezi jednotlivými úkony štěně odkládáte z ruky, dejte ho na vyhřívané místo (na elektrickou dečku nebo termofor, může stačit i pet lahev s teplou vodou. Jakmile dokončíte tyto úkony (snažte se nezmatkovat ale také se s tím zbytečně necourat) vraťte štěně fence a pomozte mu se přisát a napít mleziva.

    Pokud fenka rodí štěňata rychle za sebou nebo z jiného důvodu není schopna se o štěňata postarat, dejte je stranou do bedničky nebo koše vystlaného měkkou podložkou, je vhodné zajistit teplo vyhřívanou dečkou, termoforem nebo pet lahví s teplou vodou, které vždy přikryjeme ručníkem, aby štěňata neležela přímo na zdroji tepla. Nicméně je třeba průběžně štěňata matce přikládat, aby se napila mleziva (prvního mléka), které jim dodá imunitní látky, které v tomto složení nelze ničím nahradit.

    Intervaly mezi porody jednotlivých štěňat se pohybují mezi 15 až 60 minutami. Pokud je pauza delší, je na místě konzultovat situaci s veterinářem. I pro kontrolu jak dlouho je od porodu posledního štěněte vám poslouží čas zapsaný v poznámkách. Protože porod může trvat relativně dlouho při početnějších vrzích, je vhodné občas fenku pustit ven na vykonání potřeby - ale pozor, jen za dohledu chovatele, mohlo by se stát, že při močení dojde k dalšímu porodu.

    Jak probíhal porod u Aristy?
    Arista se na porod nějak zvlášť nepřipravovala, že rodí jsem zjistila asi hodinu a půl před narozením prvního štěněte, kdy byla nervózní, sama si zalezla do porodnice tam se vrtěla, točila, vylizovala se .... pak, navzdory příručkám začala rodit ve stoje (zřetelně tlačila), pak si polosedla jakoby na bok a vyšlo první štěně. Naprosto ukázkově a sama ho vybavila z plodových obalů, rozdýchala a půjčila mi ho na vážení atd. Pak zřejmě vyšla placenta, kterou okamžite snědla. Pak jsem jí dala zvážené a zapsané štěndo olízat a napít ... vzorně se o něj starala až do porodu dalšího. Štěnda se rodila po 20 - 30 minutách (prvních šest), pak byla asi 1,5 hodiny pauza a pak se narodila ještě další 2. Aristě jsem vždy když začala tlačit, sebrala ostatní štěňata do vyhřívané bedýnky, aby na některé při péči o novorozené nešlápla nebo ho nepřilehla. Sedmé štěndo se narodilo velmi maličké a s ním jediným jsem musela pomoct, pupečník se přetrhl velmi blízko bříška a dost krvácel, musela jsem ho sama podvázat a pomoct při ošetření. Protože se sedmé štěně narodilo slaboučké a skoro šest hodin po prvním, začala jsem ho dokrmovat - sice se pěkně přisálo, ale ostatní napápnutá štěňata ho vždy odstrčila od cecíku. Takže jsem dohlížela na to, aby pilo od Aristy a krom toho jsem se snažila trochu přikrmovat umělým mlékem, což už druhý den večer nebylo potřeba. Arista se o štěňata dobře starala, nicméně osm bylo dost a proto jsem jí první den a noc nechávala na kojení vždy jen 4, a když jsem viděla že jsou napapaní, vyměnila jsem je za druhou partu.
    Co se týká placent - ráda bych je počítala, nebo dokonce sebrala, ale viděla jsem asi na 2 vteřiny možná 2 placenty ... :) Arista se o všechny postarala sama. Veterinář říkal, že pravděpodobně v důsledku požití všech osmi placent dojde k průjmu, ale nic takového jsem nepozorovala.
    Jinak Arista vyžadovala vodu, jídla se nedotkla, 2x se byla vymočit za mého dohledu.
    Označila jsem hned všechny štěňata a vážila jsem každý den ve stejnou dobu, abych mohla posoudit přírůstky a vývoj.

    Péče po porodu

       
    (Zpět na obsah)
    Porod skončil
    Pokud více jak 4 hodiny fena neporodila, zklidnila se a spokojeně se stará o štěňata, má chuť k jídlu a její chování vůbec svědčí o ukončení porodu, je vhodné zavolat veterináři a domluvit s ním kdy můžete přijet na kontrolu s celou rodinkou. Veterinář udělá vyšetření feně ultrazvukem, čímž zkontroluje, zda skutečně nezůstalo v bříšku žádné štěně ani placenta, pokud děloha fenky není uspokojivě vyčištěna, zřejmě píchne oxytocin na urychlení vypuzení zbytků po porodu. Dále u každého štěněte zkontroluje sací reflex, vývoj, pupečník (který ještě zakrátí ), odstraní případné páté prsty, zkontroluje pohlaví, atd ... Při přepravě dejte pozor aby štěňata neprochladla (opět možnost termoforu).

    Po porodu se fena přibližně 4 týdny čistí. Očistky jsou tmavě zelené až krvavé a neměly by zapáchat - samozřejmě je třeba často měnit podložky pod fenou. Množství očistků se postupně snižuje. Protože choďáci nejsou zrovna krátkosrstí, kontrolujte, zda si fenka stačí čistit i chlupy na zadních nohou, případně je omyjte. Pokud porod probíhá fyziologicky a fena o štěňata pečuje sama, není potřeba žádné zvláštní péče od chovatele.
    Pokud fena plně kojí, stará se o vyprazdňování štěňat sama. Masíruje jim jazykem bříško, čímž dochází k vyprázdnění a moč i stolici fena olíže. S prvními příkrmy lze pozorovat, že se štěňata začínají vyprazdňovat sama, fenka po nich sice stále "luxuje", ale je samozřejmě vhodné uklidit, co najdete dřív než fenka.

    Pravidelně jsem kontrolovala rozlišovací stužky kolem krku štěňat - štěňata rychle rostou a je třeba stužky povolovat.
    Ve dvou týdnech (dokončených) poprvé odčervujeme pastou - veterinář vám doporučí a prodá vhodnou. Pak se odčervuje každé 2 týdny do rozdání štěňat, která jsou schopná odcházet po dokončeném sedmém týdnu, takže to stihnete celkem 3x. Dobře si naplánujte dny na odčervení / očkování / čipování - protože tyto události by neměli být ve stejný den, mezi odčervením a očkováním se doporučuje aspoň týden času. Do toho se vám ještě budou sjíždět zájemci na poňuchání se svými mazlíky, takže někdy to vyžaduje složitější koordinaci :).
    Pořád se něco děje .....
    2. týden - odčervení, poslání žádosti o tetovací čísla (=čísla zápisu)
         ŽÁDANKA pro určení tetovací značky (čísla zápisu) ZDE
    3. týden - při početnějším vrhu pravděpodobně bude nutné začít dokrmovat
    4. týden - odčervení, pokud ještě nepřikrmujete, je na čase začít
    5. týden - dříve se tetovalo, dnes se čipuje, čipovat bude nutné před kontrolou vrhu
    6. týden - kontrola vrhu, očkování
    7. týden - odčervení, po 50. dnu je možný odchod do nových domovů

    Veterinární kontrola

    Veterinář při očkování většinou štěňata znovu prohlédne, zkontroluje skus, pejskům varlátka, případnou kýlu a zdravotní stav celkově. Doporučuji nechat vystavit místo očkovacího průkazu rovnou Pet Passport, je to investice cca 100,- / štěně a budoucí majitelé ho stejně budou potřebovat pokud pojedou kamkoli za hranice. Do něj se budou pak rovnou nalepí štítek od čipu a budou se do něj dělat záznamy o očkování a odčervení, což by se při dodatečném vystavení pasu muselo přelepovat nebo nějak zpětně potvrzovat, že bylo štěně očkované. Zahraniční zájemci budou stejně pet passport potřebovat už při cestě od vás.

    Krmení feny a štěňat:

       
    (Zpět na obsah)
    Nejsem žádným odborníkem na výživu, proto tato část bude pouze moje osobní zkušenost, kterou provozuji a která u mne funguje. Podle mého názoru není ani tak důležité, jestli vaříme nebo dáváme granule, důležité je, jestli to pejskům i nám vyhovuje. A to poznáme nejlépe pozorováním kondice, chuti k jídlu, kvantity a kvality hromádek, dalších zažívacích projevů. Všichni víme, že zvířata nekrmíme "lidskou" stravou nebo zbytky od stolu. Samozřejmě, občasné hříchy se nepočítají. Já jsem do roku věku našich psů jim opravdu nedala nic, co by nebylo předem určené pro ně. Pak jsme občas hřešili a hřešíme rohlíkem, sem tam zdlábnou kočce její porci konzervy, sem tam kousek buřta když je opékačka, ale není to nic závažného ani každodenního.
    Fenku je vhodné po dobu kojení krmit více, vzhledem k vyššímu výdeji energie a potřebě tvořit dostatek mléka. Prakticky ji krmím kolik si sama řekne. Nevím, jak utvořit ideálně vyváženou dávku při vařené stravě nebo pokud "barfujete". Já krmím granulemi a občas (ne denně) je obohacuji vývarem, rybou, vajíčkem, občas celou dávku udělám z vařeného masa a rýže, občas dávám vepřové nožičky (syrové), občas (mimo krmné dávky) dlouhé kosti (vepřové nebo hovězí). Takže co se granulek týká, existuje řada pro březí a kojící feny, nebo řada "starter", kterou se krmí kojící fena a jsou to i první granulky pro štěňata, které se vodě změknou (pozor, ve vodě, ne v mléce).
    Štěňata je možné začít přikrmovat (pokud fena z jakéhokoli důvodu nemá mléka dost) od prvního dne umělým štěněcím mlékem (seženete sušené nebo již naředěné ve skleničkách).
    Již během třetího týdne, pokud mléko feny nestačí, můžeme začít přikrmovat kaší. Prodávají se speciální štěněcí, nebo můžeme sami udělat rýžovou či ovesnou kaši, nebo krupičnou (raději ovšem se štěněcím mlékem místo kravského). Také lze v teplé vodě rozmixovat granulky pro štěňata (řada starter) a udělat kaši z nich. Strava by měla mít tělovou teplotu a aby byla zajištěno, že hned neschladne, předehřívala jsem talíř, na kterém jsem kaši podávala. Počet krmení závisí na mléčnosti feny, u nás stačilo během 3. týdne jedno přikrmení denně.
    Od čtvrtého týdne jsem přidala krom granulkové kaše řidší tvaroh, pokud jsem trochu přislazovala, bylo to agávovým sirupem (kterým běžně sladím dítěti).
    Jakmile se začnou štěňata batolit, je vhodné jim nabídnout misku s vodou, kterou nepřevrhnou ale i v které se neutopí - lezou jedno přes druhé a myslete na to, že se do misky můžou dostat. A taky pozor na misku s vodou pro fenku - můžou se do ní překulit přes ní, nebo je tam může popotáhnout na cecíku když vstává ...
    Od pátého týdne je možné zkusit vařené maso s rýží nebo těstovinou. Od pátého týdne také začínám (nebo spíš fena) s odstavem a kojení pravidelně nahrazuji dávkou připraveného krmení a kojení nechávám jako "nášup". Štěňata již mají zuby (začínají růst po třetím týdnu) a proto fena není již ochotná příliš často kojit. Granulky jsem máčela, ale už nemixovala a krom toho jsem do nich přimíchala nenamočené, aby si štěnda zvykala na tuhou stravu. Mou snahou je, aby štěňata odcházela plně navyklá na pevnou stravu (nemáčené granulky). Jinak Arista nechala štěňata občas se napít jejího mléka až do poslední chvíle než štěňata odešla z domu.
    Krmila jsem 5x denně, ráno vždy míchaný tvaroh, pak granule, 1x za dva dny maso s rýží nebo těstovinou. Můžete mít štěně jen na kvalitních granulích, mým cílem ale bylo, aby si štěňata věděla rady s různými druhy potravy, a aby příchod k jejich páníkům byl snadnější. Z pamlsků neublíží dětské piškoty, nebo různé štěněcí pamlsky, kterých seženete určitě dost. Vodu jsem dávala do mističek na několik míst, štěňata misky většinou převrhnou při hraní, tak aby měla neustále nějakou misku s vodou v dosahu. Zpočátku jsem kaši dávala na společný předehřátý talíř, v pátém týdnu už každé štěně mělo svou mističku, abych mohla pozorovat s jakou chutí a jak moc kdo z nich papá. Samozřejmě na konci krmení už si ta rychlejší a žravější štěnda došla do opuštěných mističek těch méně žravých :), ale to už nevadí. Během krmení štěňat odděluji velké psy - protože jak štěňata vidí mámu, opouští mističky a vrhají se jí po cecíčkách a uhlídat Arnyho aby nepozorovaně neluxoval tvaroh z mističky je nadlidský výkon. Také se mi neosvědčilo dávat Aristě krmení mezi štěňata a to ani zpočátku, když byla štěnda opravdu maličká. Byla velmi nervózní, jakmile se kterékoli její mimino překulilo směrem k její misce, mou původní myšlenkou bylo, že štěnda uvidí jak mamina papká a postupně to odkoukají, ale Arista byla opravdu hodně nepříjemná, proto musela jíst odděleně.

    Některé zdravotní komplikace štěňat:

       
    (Zpět na obsah)
    Průjem: při zařazování běžné stravy místo mléka od feny se může dostavit průjem jako reakce na změnu jídelníčku. Štěňata přijímají potravu několikrát denně a proto také chodí na záchod několikrát za den. Pokud jde o běžný průjem - myšleno řidké hromádky ve stejné nebo o málo častější frekvenci než běžná stolice, dá se zkusit pouze dietologické opatření - vařená rýže s drůbežím masem, rýžový odvar, slabý černý čaj. Pokud je průjem masivní, t.j. ze štěněte odchází vodová stolice bez kontroly, samovolně, nebo je v ní dokonce příměs krve, určitě kontaktujte veterináře.
    Průjem nemusí nastat jen jako reakce na změnu stravy nebo zařazení nové potraviny. Pokud máte štěňata v dosahu různých rostlin, ať už domácích nebo venkovních, určitě zjistěte předem, zda nejsou pro psy problematické nebo jedovaté při požití. Rovněž je vhodné prohledat podrobně místa, kam se štěně může dostat a odstranit chemikálie, věci, které lze rozkousat na ostré kousky, obecně nebezpečné věci.
    Kýla: někdy se stane, že se zcela nezatáhne břišní stěna v místě pupečníkového pahýlu a do toho to místa se může prostoupit obsah břišní dutiny do podkoží. Když štěně stojí na všech čtyřech, nahmatáte útvar velikosti hrášku (ale i větší) v místě pupečníkového pahýlu. Při pohmatu se většinou dá obsah kýly zatlačit zpět do břicha, což je ovšem pouze dočasná "náprava". Ztovnatak kýla může dočasně "zmizet" při přetočení štěněte na záda. Obsahem kýly může být pouze tuk ale i část střeva samotného, což není bez rizika. Průběžně je vhodné sledovat, zda se kýla nezvětšuje (v horizontu dnů). Vždy by měl kýlu vyšetřit veterinář, který poradí další postup, pravděpodobně navrhne chirurgický zákrok, zejména, jde-li o fenu, které by kýla mohla být komplikací při březosti. Chirurgický zákrok lze provést ještě před předáním štěněte novému majiteli, zákrok samotný probíhá v celkové anestézii a trvá asi 20 min přípravy + 15 min operace + 30 min kontrolované probouzení. Cena se pohybuje okolo 1.000,- u 5kg štěněte (sama jsem u jedné fenečky výkon měla). Já jsem pro provedení zákroku ještě u chovatele, a to z toho důvodu, že chci, aby štěně odemne odcházelo v pořádku, a také chci mít jistotu, že na operaci skutečně bylo.Obecně jde ale o dohodu mezi vámi a novým majitelem, kdo zákrok nechá udělat a na čí náklady bude proveden.
    Nesestouplá varlátka (krypto nebo monorchismus): pejsci se rodí s varlátky v dutině břišní a postupně sestupují tříselným kanálem až do šourku, kde by v ideálním případě měla být už v pátém - šestém týdnu věku. Varlátka jsou velmi malá a začínající chovatel je v tomto stádiu nemusí přesně nahmatat, nicméně veterinář vám zcela přesně při očkování, čipování, nebo kontrole zjistí, jaký je stav. Též poradce chovu při kontrole vrhu zjišťuje situaci a zapisuje nález do protokolu o kontrole vrhu. Vyšetřovat varlátka by měl zkušený člověk, vyšetření by mělo proběhnout pokud možno rychle, pes při vyšetření stojí na všech čtyřech nebo jen na zadních a měl by být uvolněný, jinak může mít tendenci varlátka "zatahovat". Já nechávám vyznačit do očkovacích průkazů pejsků, jak jsou na tom v době očkování a majitele pejsků, kteří nemají nález v pořádku, okamžitě kontaktuji a dohodnu s nimi, zda i přes tuto nesnáz o štěně stojí, a pokud ano, nabízím v kupní smlouvě kompenzaci, pokud se situace nezlepší do šesti měsíců věku. Zhruba do této doby je stále naděje, že varlátka doputují tam, kam mají. Pak se tříselný kanál uzavírá a dorůstající varlátko v něm (nebo i v břiše) zůstává uvězněno a situace již nemá naději na zlepšení a je již jistotou, že u pejska nebude možné uchovnit.
    Bohužel, to, že štěně má v pěti týdnech varlátka v pořádku a až v šourku neznamená, že se situace nemůže změnit. Přílišný stres, náročná pohybová aktivita, nošení štěněte "visícího" přes ruku pod předníma nohama (specialita dětí), přítomnost jiného psa, který neustále štěně "vychovává" a "umravňuje", ale i medikamentózní léčba může způsobit, že pes varlátka bude zatahovat a varlátka v tříselném kanálu skutečně uvíznou, i když vyšetření v pěti týdnech svědčilo o perfektním stavu. Tohle sice není už genetická dispozice, nicméně varlátka nejsou tam kde by měla být.
    Radím všem majitelům pejsků, aby se buď naučili varlátka pohnatem prověřit (což se stejně hodí, naučit psa, že se mu občas na varlátka sahne - je to součástí každého posouzení na výstavě), nebo aby při každé kontrole u veterináře do půli roka nechali situaci prověřit. V některých případech lze podpořit sestoupnutí varlátek hormonální léčbou (což tedy naní úplně můj šálek kávy) nebo speciální masáží (to hlavně v případě kdy veterinář zjistí zkrácený vaz, který varlátko drží).V každém případě je na poradě s veterinářem, jaký postup zvolit.
    Nesestouplé varlátko není jen věc vylučující pejska z chovu, ale může znamenat zdravotní riziko. Varlata jsou mimo dutinu břišní proto, aby nebyla vystavována teplotě těla, ale teplotě nižší (to je stejné u lidí). Pokud zůstane varle v třísle nebo břiše, zvýšená teplota může znamenat nádorové změny varlete a to i zhoubné. Po dospění psa se doporučuje nesestouplé varlátko chirurgicky odstranit a tím toto riziko vyloučit.
    Pozor - to že pes nemá jedno nebo obě varlátka sestouplá neznamená, že je neplodný, není tedy radno ho nechávat s hárající fenou.
    Asi není překvapením, že pokud psovi sestloupla varlátka následkem nějaké léčby, neměl by být použit v chovu, a to z důvodu, že spontánně nesestoupla a je předpoklad, že bude vadu předávat dále do chovu. "Po kom" se tato vada nese je předmětem dohadů, nositelem může být matka i otec, čímž se prakticky nedá 100% vystopovat, "kdo za to může". Prakticky řečeno, vedle epilepsie nebo srdečních vad, je nesestouplé varlátko sice nepříjemnou, ale víceméně lehkou nesnází.
    Podkus / předkus: kontrola vrhu nebo veterinární kontrola může zjistit odchylku od nůžkového skusu. Dočetla jsem se, že čelisti u štěňat mohou nerovnoměrně růst a díky tomu se nemusí jednat o zásadní problém, pokud se jedná o mírný předkus/podkus. Nicméně názory na to se velmi různí. Sama jsem měla ve vrhu fenku s mírným podkusem, která v době předání již měla skus normální. Slyšela jsem, že ještě v době svodu nemusí být skus definitivní, co se drobných odchylek týká. Určitě vám poradí poradce chovu nebo veterinář. Nicméně pokud by některé štěně mělo ještě v době odchodu z domova netypický skus, určitě by odcházelo s poznámkou v kupní smlouvě.
    Zánětlivé ložisko: tzv. absces může potkat již velmi malí štěňátka. Tím, jak se štěňata dožadují mléka od feny, lezou jedno přes druhé a pomáhají si tlapkami, které mají drápky, může dojít ke škrábnutí některého ze sourozenců. Všem je jasné že psí pelíšek není zrovna sterilní a proto je možné bez zavinění kohokoli, že se do takové ranky dostane infekce a ta se zanítí. Vždy vyhledejte pomoc veterináře, je třeba odsát / vyčistit zánět, pravděpodobně i přeléčit antibiotiky.
    Bulka po vakcinaci: po vakcinaci je možné někdy najít podkožní bulku, která nijak nesouvisí s šikovností veterináře, který očkování provedl. Bulka se většinou během pád dnů až týdnů vstřebá, můžete to podpořit jemnou masáží několikrít denně. Kdyby se bulka zvětšovala a byla bolestivá, určitě se poraďte s veterinářem.
    Postavení uší: choďák má uši krátké, postavené, nasazené blízko u sebe... I když vás to svádí, buďte opatrní při mazlení a ňuchání hlaviček štěňat, nehlaďte je přes uši ani mezi ušima a to i v době, kdy je mají už postavené, ideálně až do bonitace si tyto aktivity odpusťte a v tomto směru poučte budoucí majitele se zvláštním důrazem na jejich děti. Pokud se neubráníte drbání psí hlavy, dělejte to raději z vnější strany uší směrem vzhůru, tak, abyste spíš podpořili postavení uší blízko u sebe. Pokud štěně odrůstá a hrozí nepostavení oušek, lze to prý řešit různým dočasným "slepováním", rady určitě najdete na webu nebo u zkušených chovatelů.

    Další agenda kolem vrhu

       (Zpět na obsah)

    Kontrola vrhu:

       
    (Zpět na obsah)
    Kontrola vrhu je jednou z podmínek pro vystavení PP vrhu. Provádí ji poradce chovu, do jehož oblasti patříte (informace na webu KPCHP). Termín si samozřejmě je potřeba s poradcem chovu dohodnout. Kontrola probíhá většinou jednou a to zhruba v pěti až šesti týdnech, vždy až po tetování nebo čipování.
    Při kontrole vrhu se kontrolují jednotlivá štěnda z pohledu vzhledu, vitality, skusu, zdraví (např. kýla, pejskům se vyšetří pozice varlátek) ... a vše se zapíše do protokolu, který poradce chovu zasílá na plemennou knihu se žádostí o vydání PP.

    Co vše si ke kontrole vrhu připtavte?
  • Tetovací kontrolní pásek s nalepenými čísly čipů a potvrzený veterinářem, který čipoval. VZOR ke stažení ZDE.
  • Potvrzení o přidělení tetovacích značek - originál
  • Knihu odchovů, PP fenky
  • Pokud máte fenu ve spoluvlatsnictví, vyplněnou smlouvu o pronájmu feny k chovu
  • Žádost o exportní rodokmeny (pokud některé štěně odchází do zahraničí), obsahuje jména štěňat, číslo čipů a adresy nových majitelů + podpis chovatele. VZOR ke stažení ZDE.

    Co vyplňuje poradce chovu?
  • Přihlášku k zápisu štěňat. VZOR ke stažení ZDE
  • Potvrzení o krytí feny - ten co jste zaslali poradci chovu po krytí
  • Protokol o kontrole vrhu

    Materiály zasílá poradce chovu na plemennou knihu po kontrole vrhu, na základě toho jsou vystaveny PP, které dostanete zpět do 3 měsíců spolu s vyúčtováním všech úkonů na dobírku.

    Tetování:

       
    (Zpět na obsah)
    Do 31. 12. 2011 bylo nutností tetování štěňat CHP s PP. Tetovalo se do levého ucha čtyřmístným číslem, přidělená plemennou knihou. Tetování je sice trvalé označení psa, ale bohužel v mnoha případech je po odrostu štěněte dost problematicky čitelné. Ucho se zvětší, zaroste chlupy a i když při pozorné prohlídce je možné vidět že bylo tetované, já kdybych nevěděla, jaké číslo moji psi mají, dalo mi hodně práce, než bych ho vyluštila.
    Tetování se provádělo v 5ti -6ti týdnech věku (zásadně před kontrolou vrhu) většinou u veterináře. Probíhalo tak, že se desinfikovalo ucho, pak se speciálními kleštěmi, do kterých se nasadily číslice tvořené jehličkami, procvaklo ucho skrz a po vyndání kleští se do čerstvé rány prsty vetřela zelená kašovitá hmota, která se nechala na uchu, dokud se spontánně neodrolila (všimněte si, že na některých fotkách co pořizují chovatelé jsou štěňata se zelenýma ušima). Zbytky barvy zarostly do zhojených otvorech po jehličkách a tím bylo tetování doživotní. Pokud tetujete, nechte si procvaknou tetovacími kleštěmi i kontrolní tetovací pásek.
    Kdo někdy tetoval vrh svých štěňat, má z toho myslím docela silný zážitek. Dle mého názoru je to celkem drastický způsob označování, a sama za sebe jsem ráda, že se pro choďáčky od tetování ustoupilo a nyní je nahrazeno čipováním.

    Čipování:


    Štěňata narozená od 1. 1. 2012 již mají povinnost čipování, nikoli tetování. Při čipování, se čipovací číslo (jedna z etiket) nalepí na kontrolní tetovací pásek.
    RFID - Radiofrekvenční identifikace zvířat je moderní metoda označování zvířat pomocí mikročipů. Velikost mikročipu je 1mm x 10mm. Čip se aplikuje speciálním jednorázovým aplikátorem - jde o silnější dutou jehlu, kterou se čip umístí do podkoží na levé straně krku. Aplikace není příliš bolestivá, asi jako očkování. Źivotnost čipu je min. 25 let.
    Mikročip je pasivní zařízení (bez vlastního zdroje energie = nic trvale nevysílá), v kterém je naprogramovaný jedinečný a neopakovatelný číselný kód. Aktivovat mikročip umí jen speciální čtecí zařízení - čtečka čipů.

    Po aplikaci čipu obdrží majitel od veterinárního lékaře tři registrační karty s číslem čipu. Jedno vyhotovení si ponechá, jednu kartu zašle do Národního registru majitelů zvířat (http://www.narodniregistr.cz/), kde vystaví identifikační kartu psa a pes má doživotně zajištěno zdarma vyhledávání v případě zaběhnutí. Cena za základní evidenci je malá a platí se jednorázově. Uvažuji o tom, že po čipování štěňata zaregistruji sama, aby byla jistota, že se čísla čipů do evidence dostanou.

    Na trhu je (prý) více druhů čipů různých výrobců a zřejmě různých cen, vybírejte čip, který vyhovuje mezinárodní normě pro RFID - ISO 11784/85 a měl by také obsahovat označení země původu psa (pro ČR 203), což je možné ověřit pomocí čtecího zařízení.

    Očkování:

       
    (Zpět na obsah)
    Štěňata získávají první protilátky od matky prostupem přes placentu. Největší množství protilátek štěně přijímá až po narození pitím mleziva (prvního mléka) od feny. Sliznice střeva je prvních 24 hodin vysoce prostupná právě pro imunoglobuliny z mleziva. Proto je štěně pasivně chráněno během prvních týdnů, obecně se udává, že zhruba do věku šesti až dvanácti týdnů, což závisí na množství protilátek v mlezivu a množství příjímaného mleziva štěnětem. Někdy mezi šestým a dvanáctým týdnem tedy imunita klesá a proto se v tomto období začíná s očkováním.
    Účinek první vakcinace ale může být ještě likvidován zbytky mateřských protilátek a tím vzniká tzv. imunitní okno, kdy není štěně chráněno. Proto je nutné vakcinaci opakovat za 3-4týdny, kdy již u štěněte žádné mateřské protilátky nejsou. Další revakcinace je ve dvanáctém týdnu věku, kdy je imunitní systém již vyzrálý.

    Základní vakcinační schéma:
    6 - 9 týdnů věku - DHPPi (psinka, infekční zánět jater, parvoviróza, parainfluenza)
    8 - 12 týdnů věku - DHPPiL (psinka, infekční zánět jater, parvoviróza, parainfluenza, leptospiróza)
    12 - 16 týdnů věku - DHPPiL+R (psinka, infekční zánět jater, parvoviróza, parainfluenza, leptospiróza, vzteklina)
    Dále celoživotně vždy po 1 roce - DHPPiL+R

    Dále se dá očkovat:
    Koronaviróza - C
    Infekční laryngotracheitida (psincový kašel) - KC
    Tetanus
    Lymská borelióza (lymeská borreliosa) - B

    Zahraniční zájemce o štěně, rozdíl oproti tuzemským zájemcům


    Samozřejmě i v ceně. Cena je v přepočtu vyšší, tak aby byla srovnatelná za ceny štěňat v cizině, ale i vaše náklady jsou vyšší. Doporučuji si předem zjistit cenu u zkušeného chovatele, který do zahraničí již prodával, aby ceny za choďáčky měli všichni chovatelé zhruba stejné.
    Při kontrole vrhu oznamte poradkyni chovu, která štěňata odcestují za hranice, a společně vyplňte žádost plemenné knize o vystavení exportního PP, kde musí být uvedena celá adresa nového majitele už při vystavení PP (to u tuzemských nemusí být). Tuto žádost přiloží poradkyně chovu k žádosti o vystavení PP.
    Jak již bylo zmíněno, štěňata prodaná do zahraničí musí odcházet s pet passportem, kde je vyplněné očkování a také odčervení. Tady bych se ráda zastavila, protože různé země můžou požadovat přímo a jedině odčervení určitým přípravkem a ještě v určitém čase což vše musí být potvrzeno veterinářem. Např. Finsko požaduje odčervení Drontalem 1-5 dní před vstupem na jejich území. V pet passportu je nutné napsat správné datum vzhledem k příletu do Finska.
    To, co je požadováno určitým státem pro import štěněte, lze dohledat na webech celních úřadů, nebo zapojte do zjišťování nového majitele ... ale co si budeme povídat, i chovateli jde o to, aby vše proběhlo hladce a "jeho" chlupatý miláček netrčel někde v karanténě na letišti, než nový majitel zařídí papírování kolem špatně vyplněné kolonky. Takže si raději všechno ověřte sami.
    Štěňatům do pet passportu zapište na stránku "ostatní záznamy" toto, některé státy to vyžadují, nezapomeňte podepsat:
    Breeder security
    I , the undersigned, certify that the animal with microchip/tattoo no________________ was born and has been kept since its birth at my facility and has not been in contact with any wild animals.
    place_______________ , date _______ breeder's signature_____________

    V překladu jde o to, že potvrzujete, že se štěně narodilo a vyrůstalo u vás a že nepřišlo do styku s divokými zvířaty ( kvůli onemocněním ).

    Štěně odlétá s majitelem většinou v kabině letadla, kde lze v malé přepravce přepravovat zvířata do 8kg, což většinou vyjde. Já trvám na tom, aby pro štěně někdo přiletěl, momentálně si nedovedu představit, co by muselo nastat za případ, abych poslala štěně kurýrní službou = v zavazadlovém prostoru. I když mi moji známí na letišti tvrdí, že mají psi maximální pohodlí, štěně bych asi takto neposlala z obavy, aby to na něm nezanechalo nějaké stíny na duši.

    Výbavička pro štěně - "uzlíček buchet":

       
    (Zpět na obsah)
    Odchod štěněte je událost a protože mu začíná nový život, snažím se pro něj připravit malou výbavičku, aby neodcházelo z domova bez ničeho a jako bezdomoveček. Co do balíčku dávám?
    1. 1 -2 kg granulek, na kterých je odchované, aby minimálně první dny po změně prostředí dostávalo granulky, na které je zvyklé. Granulky odvažuji ze svého balení.
    2. Většinou se mi podaří sehnat dárkový balíček od výrobce granulek, kterými krmím, takže v něm bývá vzozek nebo minibalení granulí, hračka, mistička apod.
    3. Mističku, z které u maminky papalo.
    4. Novou misku na krmení nebo vodu
    5. Hračku s vůní domova - z hračky bude cítit maminku, brášky a sestřičky a nebude se mu v první čas tak stýskat. Většinou je to uzlík, nebo kus ručníku, o který se poslední týden všichni přetahovali. Vypadá nevábně, ale štěně to ocení až bude první noci bez máminy. Někteří majitelé přivezou nějakou hračku s jejich vůni, kterou mu u nás nechají, aby štěndo jejich pach cítilo a když si pro ně přijedou, nebyli mu tak cizí. Toto velmi vítám, snažím se majitele o této možnosti informovat, hračku uchránit před zdemolováním smečkou, aby si i tuto mohlo štěňátko odvézt s sebou :).
    6. Míček pro štěstí na bonitaci.
    7. Kožený obojek a vodítko - jejich první oboječek, na první cestu ...
    8. Pamlsky na kousání a piškotky
    9. Štěněcí kapsičku (krmení) - jako pamlsek, nebo jako pomůcku pro schování odčervovací tablety :)
    10. CD s fotkami štěňátka jak rostlo, fotkami brášků a sestřiček, maminky a tatínka a strejdy Arnyho, který při jejich výchově významně pomáhal.
    11. Tištěný "manuál", ve kterém se snažím setřídit základní informace, které by mohli majitelé potřebovat, od návyků štěněte, přes možnosti výchovy, krmení, informacích o klubu, svodu, bonitaci, uchovnění a výstavách, atd., atd. .....
    12. Ti co odlétají dostávají ještě papírové kapesníčky, sáčky na bobečky a jednorázovou podložku.

    Nejraději bych jim zabalila půl domu .... jsou to takoví čumáčkové a mají před sebou první samostatné kroky ...

    Odchod do nových domovů:


    A je to tady ... uteklo to jako voda ... a ty moje děti jdou do světa ... I na toto se psychicky připravte, smečka neposedů vám přiroste k srdci a při rozdávání ukápne nejedna slzička.

    Jak to u nás probíhá?
  • Jednotlivé majitele si zvu samostatně, abych na každého měla aspoň hodinku času.
  • Štěňátka od nás odcházejí po dokončeném sedmém týdnu života, prakticky ne dřív než 51.den.
  • Snažím se, aby štěňata neodcházela hromadně - aby Aristě najednou nezmizel celý vrh během 2 dnů.
  • Aristu nikam nezavírám (vlastně ani Arnyho), oba jsou přítomni při předání štěňátka a vyprovodí ho se mnou až ke vratům. Má to jeden důvod - myslím si, že odchod štěněte do nové rodiny je přirozený jev a že Arista lépe pochopí, když vidí, co se děje, než když ji někam zavřu a najednou zjistí že má o štěně méně ....
  • S novými majiteli nejprve proberu formality - předám věci pro štěňátko, informace, granulky na které je zvyklé a ještě jednou vysvětlím, jak jsem krmila, i když dávám ke štěňátku tištěné "rady porady", kde to všechno znovu píšu. Pak přinesu štěňátko, zkontrolujeme tetování, přestřihnu stužku a dám mu nový kožený obojek, což má pro mne symboliku, že ho odstřihávám od původního domova a nyní mu začíná nový život. Možná je to pro mnohé "směšná hloupost", ale mě to pomáhá a i štěňátko můj pocit jistě správně vnímá. Pak se podepíše kupní smlouva a předá se doplatek.


  • Všem majitelům zdůrazňuji, že bych velmi ráda zůstala v trvalém kontaktu, poradila, pokud budou potřebovat, občas si vyměnila mail a fotečky. Následně se snažím majitele obesílat s informacemi, kdy se blíží svod, na kterou výstavu mohou v jaké třídě, kdy je vhodná doba na RTG apod. Zatím mě to docela vychází a o všech štěndách se čas od času dozvím nějaké informace. Jsem za to moc ráda.

    Trocha papírování :)


    Průkaz původu / export pedigree:   (Zpět na obsah)
    Průkaz původu je doklad o rodokmenu psa. Nezaručuje chovnost jedince, ale je jednou z podmínek pro získání statutu "chovný / chovná". Průkaz původu dostane pouze štěně po obou chovných rodičích, kteří mají chovnost registrovanou do data narození štěněte, a pokud ke krytí došlo na základě vystaveného krycího listu.
    PP vystavuje plemenná kniha a žádost o ně zasílá poradce chovu po kontrole vrhu. Vystavené PP včetně výkonnostní knížky dojdou na adresu chovatele do 3 měsíců od požádání, chovatel je podepíše, u tuzemských majitelů vyplní jejich adresy, a všechny PP rozešle na adresy nových majitelů.
    Štěňata cestující do zahraničí mají od plemenné knihy vyplněnou i adresu nového majitele a z přední strany je PP označen razítkem "export pedigree".

    Smlouva o pronájmu feny k chovu: VZOR ke stažení ZDE   (Zpět na obsah)
    Pokud je v PP feny uvedeno více spolumajitelů, je třeba sepsat "smlouvu o pronájmu feny" a zaslat ji jako přílohu při žádosti o vydání PP = předat smlouvu poradkyni chovu při kontrole vrhu. Jinak se vám stane to co mě - vydání PP se zdrží, budete vyzváni k doplnění chybějícího materiálu a zaplatíte pokutu za administrativní úkony navíc (vyúčtované na faktuře která přijde s PP).

    Smlouva o zadání štěnětě: VZOR ke stažení ZDE   (Zpět na obsah)
    Pro zadání a prodej štěňat je vhodné sepsat se zájemci "Smlouvu o zadání štěněte", kterou je vhodné si předat před složením zálohy na štěně. Měla by obsahovat identifikaci účastníků (jména a adresy, kontakt), identifikaci štěněte (zda je zadám pejsek nebo fenka, zda konkrétní štěndo, datum narození, číslo čipu - pokud už je), celkovou cenu, kolik činí záloha, kolik doplatek a jak a kdy budou uhrazeny (hotově / na účet, do určitého data / při předání ... ), sankce při odstoupení od smlouvy (při odstoupení zájemcem se většinou záloha se nevrací, při odstoupení chovatelem se vrací), kdy bude možné si štěndo odebrat (že ne dříve než 51 den).

    Moje zkušenost? Při prvním vrhu jsem smlouvu o zadání neměla ... při druhém už ji budu mít :). Je to profesionálnější, zaplacené peníze jsou nějak tak lépe podložené pro obě strany za co jsou a jaké jsou práva a povinnosti.

    Kupní smlouva: VZOR ke stažení ZDE   (Zpět na obsah)
    Kupní smlouva v písemné podobě není sice podmínkou, nicméně je vhodná, protože co je psáno, to je dáno. Obsahuje prakticky to co smlouva o zadání (identifikaci účastníků, štěněte, cenu ....), krom toho pojednání o tom zda jsou či nejsou známy zdravotní nedostatky (nesetouplé varlátko, skus, kýla ...) a zda byla nebo bude stanovena nějaká finanční kompenzace v případě přetrvávajícího problému.
    Dále co je předáno při předání psa - očkovací průkaz, pet passport, karta o registraci čipu, případná zdravotní dokumentace (já jsem u jedné fenky předávala doklad o operaci kýly),
    Že PP nebyl předán a bude zaslán na adresu ve smlouvě např. do 5ti dnů od obdržení k plemenné knihy.
    Zda chce být chovatel informován o zdravotním stavu, výstavách apod., případné předkupní právo v případě že majitel bude psa prodávat.
    Všechny věci jsou na dohodě, na netu jsou i vzory kupních smluv, kupní smlouvu, kterou já používám, přikládám.
    Kupní smlouvu by měl zájemce dostat pokud možno se smlouvou o zadání štěněte, aby věděl, co vlastně bude podepisovat a abyste se případně na změnách či dodatcích domluvili před složením zálohy. Samozřejmostí je, že pokud je zahraniční zájemce, měly být smlouvy i cizojazyčné.

    Náklady na odchov KOLIK STOJÍ ODCHOV – POLOŽKOVĚ   (Zpět na obsah)
    V tomto výčtu zcela úmyslně chybí ceny. Proč? Protože se liší region od regionu a i v rozsahu např. nutné veterinární péče. A také proto, že cílem tohoto výčtu není ukázat světu mé účetnictví, ale řekněme ukázat, které položky v souvislosti s odchoven můžete řešit. Je možné, že přijdete na něco, co jsem si zapomněla poznamenat :).

    Pořizovací cenu feny, krmení a očkování nepočítám, já mám fenu pro radost a odchov je pro mne jen něco navíc, i kdyby nikdy štěňata neměla, stejně mi bude běhat po dvoře :).

      Nepřímé náklady – musí se rozpočítat do všech vrhů, které fena bude mít:
    • Svod, výstava (min. 1 klubová), RTG DKK, bonitace + příslušné počty km (benzin)
    • Zápis do plemenné knihy – změna chovnosti + vystavení knihy odchovů
    • registrace CHS
      Přímé náklady na každý vrh: (psáno po prvním vrhu, t.j. při osmi štěňatech)
    • vystavení KL
    • vet kontrola feny před plánovaným chovem
    • odčervení navíc před krytím (všech zvířat co máte doma)
    • stanovení optimálního dne krytí:
    • odběr krve LabVet + cestovní náklady, to se může i opakovat, nebo kombinovat se stěrem
    • poplatek krycímu psovi + cestovní náklady
    • sono potvrzení březosti, někdy je třeba ještě kontrola vývoje
    • inzerce na webu klubu (jinde na webech se dá inzerovat i zdarma)
    • kontrola feny a štěňat po porodu,
    • 1x odčerv. Pasta, 2x odčervení tabletami
    • štěněcí mléko, které máte doma v menším balení pro případnou akutní potřebu
    • 1x očkování štěňat
    • čipování, vystavení pet passportu, (na zvážení je registrace čipu v registru)
    • PP pro štěňata tuzemská, PP exportní (dražší)
    • Vystavení čísel zápisu, ostatní náklady k plemenné knize, poštovné
    • kontrola vrhu (základní poplatek + kilometrovné)
    • prací prášek + froté deky nebo osušky (pokud perete podložky pod fenu a vrh) nebo jednorázové podložky
    • stuhy na rozlišení štěňat, později třeba barevné obojky
    • krmení pro fenu – od poloviny březosti větší spotřeba krmiva, + většinou dražšího štěněcího nebo pro březí feny. Já jsem tímto krmila fenu od třetího týdne březosti, 2 měsíce při štěňatech + 2 měsíce po jejich odchodu. (od této položky odečtěte cenu za běžné krmení pro fenu – jedla by i kdyby nebyla březí :) ). Toto + to co zbaštila štěnda znamenalo cca 60kg hypoalergenních štěněcích (starter) granulí.
    • Další krmení pro obohacení pro fenu nebo pro zpestřením štěňatům – já štěňata nemám jen na granulích: kuřecí a hovězí maso, rýže, těstoviny, morkové kosti na vývar, tvarohy, jogurty, mrkev, štěněcí mléko pokud potřebujete dokrmovat první týdny (minimálně 2), pamlsky, piškoty, kaše.
    • Dárky pro štěnda (většinou hračky, miska, pamlsky, granule na první čas (já dávám aspoň 2kg) ........ co jim dáte do „uzlíčku“ na cestu
    • Další veterinární výdaje, mě potkalo u prvního vrhu odoperovat kýlu u jednoho štěnda, jinak bylo vše v pořádku, může vás samozřejmě potkat cokoli počínaje císařským řezem ......
    • Další moje náklady byla doprava (benzin) jednoho štěnda do Rakouska (na půl cesty do nového domova), 2 štěnda jsem vezla na letiště dalším majitelům, započítejte i benzín na veterinu (jedete 1x po porodu, 1x na očkování, 1x na čipování – což je základ, v mém případě to bylo ještě 2x kvůli operaci štěněte)
    • poštovné ČR a do zahraničí – rozeslání PP doporučeně
    • telefonní hovory – komunikace se zájemci, s vetem
    • Odchov znamená vzít si v práci volno, protože přikrmujete cca 5x denně a to mluvím jen o případu, kdy nezastupujete fenu první dva týdny při kojení – pokud fena nekojí, nebo některé štěně je slabé a dokrmujete, počítejte s přikrmováním ve dne v noci po 2 hodinách první 2 týdny. Ale starost o odchov není jen o krmení, je třeba pravidelně čistit boudu a výběh pro štěňata, mazlit se s nimi, hrát si = pořádně a důkladně socializovat, protože to když podceníte, už nikdy to nelze nahradit se stejným účinkem jako v době od porodu do odchodu. Než se fena po porodu přestane vnitřně čistit, je třeba jí pomoct a umýt co zůstalo na chlupech aby se vám v tom štěnda neplácala při hledání mlíčka .... a další činnosti ..... To vše zabere čas, nikoli kumulovaný „1x za den“ po práci, ale toto všechno prostě provádíte Xkrát za den, opravdu při seriózní péči nejste schopni chodit do práce. Leda v případě, že se s vámi o péči někdo střídá nebo že pracujete z domova na „volné noze“. Do dalších nákladů tedy započítejte svůj dvouměsíční plat.
    • Dalším nákladem je případná kompenzace pro nové majitele v případě zdravotního problému štěněte, např. nesestouplém varlátku, víceméně dle toho co si dáte do smlouvy.


    Na závěr ...


    NIKDY, OPRAVDU NIKDY NESLIBUJTE MAJITELI, ŽE MU PRODÁVÁTE ŠTĚNĚ, KTERÉ 100% BUDE MOŽNÉ POUŽÍT PRO CHOV. Ve chvíli odběru štěňat je to sice zbožné přání všech zúčastněných, ale mějte na paměti, že je to živý tvor a může se stát cokoli, od špatného DKK, přes nenarostlý zub, neodpovídající výšku, po nepostavené ouško ..... Průkaz původu zajišťuje to, že je znám rodokmen štěněte, že chovní jedinci procházejí výběrem s ohledem na zdraví, vyrovnanou povahu a exteriér a proto je předpoklad že stejné vlastnosti předají svým potomkům.

    Zajímavé odkazy vztahující se k článkům o odchovu:



    Český kynologický svaz: http://www.kynologie.cz/
    Českomoravská kynologická unie: http://www.cmku.cz
    VET-KLINIKA s.r.o., MVDr. Ekr (posouzení DKK a DLK): http://www.vetklinika.cz
    LabVet Praha - odběry krve: http://www.labvet.cz/

    (Zpět na obsah)
    ivana.vankova@minurka.cz