Aktuálně
Arny
z Malého údolí
Arista
Pesperro
Aisha
od Minurky
Fotogalerie
Vzpomínáme
Mini
poradna
Odkazy


Arista Pesperro



plemeno: Chodský pes
narozena: 19. 5. 2009
místo narození: Chovatelská stanice PESPERRO
matka: Charisma Daraskár
otec: Lexus Speed z Gipova
hmotnost: porodní - 360g | aktuální - 21kg
tetovací číslo: 2995
oblíbené hry: na průzkumníka, kdo z koho, přetahováná o cokoli, aportování čehokoli
jak mi říkají: Astí, Astišo, Astíšku, Aris, lištičko, čubískové (nám oběma s Arníškem)

Svod dorostu: Praha 24. 4. 2010, kód: K2, U4, W59
Bonitace: Bobrovník 29. 5. 2011, chovná, kód: H3, I1, K3, O3, U2,3,4,5,8,10, W5
DKK: 0/0 DM: a/n

spoustu mých fotek si prohlédněte na http://minurka.rajce.idnes.cz/
Arista vzorně odchovala vrh "A" 5 kluků a 3 holky (16. 8. 2011), vrh "B" 1 kluk a 2 holky (23. 4. 2012) a vrh "C" 4 kluci a 4 holky (25. 5. 2014).


výstava třída ocenění titul posudek
26. 10. 2013
Memoriál Ing. Fidnejse Kolín
O. Vondrouš
otevřená
VD

Silná fena, silná kostra, dobrá hlava, nůžkový skus, dobře nesené ucho, spáditější záď, silný hrudník, vzadu příliš velké zaúhlení, nevýrazné rozmazané znaky
28. 9. 2013
Oblastní výstava Rokycany
B.Ovesná
otevřená
V2

4 letá fena, správného rámce, typická hlava, tmavé oko, pěkné ucho, velmi dobrá ve hřbetě, prostorný hrudník, dobré předhrudí, správné úhlení končetin, výborný pohyb, rozdělení barev není zcela ideální.
11. 5. 2013
Oblastní výstava Plzeň
A. Polgár
otevřená
V1, VT

4 letá, středně velká, výborná konstituce, správný tvar hlavy, výborný krk, rovný hřbet, správná mechanika pohybu
8. 5. 2013
Krajská výstava Staňkov
B. Ovesná
otevřená
V1, VT

4 letá fena, výborné stavby těla, typická hlava, korektní skus, ucho dobře nasazeno, tmavé oko, pevný hřbet, elegantní pohyb, slabší rozdělení barev
27. 4. 2013
Klubová výstava Zbraslav
I. Soldánová
otevřená
VD
téměř 4letá fena, standardní rámec, správné úhlení, šířeji nesené ucho, znaky nezřetelně ohraničené, více na horním pysku, výrazně světlý límec prokvetlé lopatky i stehna
1. 4. 2013
Velikonoční výstava Hořovice
B. Ovesná
otevřená
V2
3,5 letá fena, dobrý rámec, hlava standardní, chrup OK, pevný hřbet, končetiny OK, ocas OK, nescela ideální rozdělení barev
7. 10. 2012
Krajská výstava Praha Rychety
Ing. Jančík
otevřená
V1, VT

3,5 letá fena, dobře modelovaná hlava, skus nůžky, korekt chrup, oko tmavé, ucho standard, trochu vylepšená výživová kondice, korekt pohyb, srst poněkud více pálení
25. 4. 2011
Velikonoční výstava Hořovice
Ing. Jančík
mezitřída
V2
skoro 2-letá fena, dobře utvářená hlava, dole hodně slité barvy, korektní skus i chrup, korektní ucho, korektní horní i spodní linie, i oko. Standardní úhlení a pohyb. Srst standardní struktury, ale prokvetlá horní linie.
31. 7. 2010
Klubová výstava Soběšín
M. Václavík
mladých
VD
14-měs fena, spodní hranice výšky, mírný projev bázlivosti, korektní chrup, hnědé oko, pěkný hrudník, vzadu užší pohyb, rozšířenější znaky
27. 6. 2010
Krajská výstava Benátky nad Jiz.
K. Hořák
mladých
V2
13-měs fena, skus nůžkový, plnochrupá, jemná hlava feny, světle hnědé oko, výborné ucho, "žádný hrudník", dobrá kostra, rovný hřbet, výborné úhlednení PK, v pohybu ještě uvolněná, pálení by mělo být sytější, milá přátelská povaha
12. 6. 2010
Krajská výstava Rokycany
M. Václavík
mladých
D
13ti měsíčmí fena, nesprávné barevné znaky, hlava nese oretní chrup, dobrý hrudník, sevřené paty
5. 6. 2010
Národní výstava Klatovy
Ing. Leoš Jančík
mladých
V3
roční fena, která se dobře vývíjí, velmi hezká hlava, skus nůžkový, korektní oko a ucho, korektní chrup, korektní krk, hrudník ve vývinu, v pohybu ne vždy pevný loket, vzadu sbíhavé paty, srst standardní
5. 4. 2010
Oblastní výstava Hořovice
Ing. Leoš Jančík
mladých
V1, VT

10ti měsíční fena, v dobrém vývinu, hezká hlava, skus nůžkový, oko hnědé, výborná ve stavbě těla, úhlení i pohybu, srst standard
10. 10. 2009
Klubová výstava Kolín
pí Holmerová
baby
VN3
4,5 měsíční fenka s nůžkovým skusem, uši nasazené dále od sebe, světlejší znaky na hlavě i předhrudí. Rovná horní linie, temperamentní. Více čtěte ZDE







... tak jsem mámou ... (5. 10. 2011)

Uběhlo to jako voda, já jsem dospěla, prošla jsem úspěšně bonitací a s paničkou jsme si říkaly, že by už mohl nastat ten čas, kdy bych se mohla stát maminkou. Panička vybrala krásného černého fešáka Caravaggia Vita canina a už jsme jen očekávaly, až budu připravená zajet za ním na návštěvu. Den "D" nastal 15. 6.. Moc mi to slušelo, a Baddymu vlastně taky, dá se říct že to byla láska na první pohled. Rozumí se samo sebou, že jsem chvilku dělala drahoty, jak se sluší a patří. Ale ne moc dlouho, protože Baddy je opravdu krásný pes. A 16. 8. 2011 se nám narodilo osm krásných malých uzlíčků. 5 kluků a 3 holčičky. To bylo nadělení. Byla jsem z toho počtu trochu vedle, panička mi první dny hodně pomáhala, abych tu droboť zvládla pěkně nakrmit, aby silnější neodstrkovali slabší a vůbec aby jsme všichni byli v pohodičce. Děti rostly jako z vody, prokoukly, začali lézt a my jsme se přestěhovali do venkovní odchovny. Bylo krásné počasí, prckové dováděli venku a všem nám bylo moc dobře. Moc jsme si to mateřství užily, já i panička. Štěňátka vyrostla do krásy a my jsme jim vybrali hodné páníčky a paničky. A že bylo zájemců hodně, to byste koukali. S výchovou mi hodně pomáhal taky Arny, taky jsme po něm pojmenovali jednoho kluka. Arníš byl vzorná chůva, pomáhal štěňátka ošetřovat, hlídat i si s nimi hrát.
Uteklo to jako voda, sedm týdnů je za námi a místo miminek se prohání po dvoře osm draků. Za pár dnů se rozutečou do světa a začnou žít svůj vlastní život. Všichni jim přejeme, aby měli krásný a šťastný život po boku svých páníků.



... deset měsíců ... je to možné? (5. 4. 2010)

Také se vám to zdá neuvěřitelné, že už je mi 10 měsíců? Je to tak, zima se přehoupla jako nic - a to byla docela dlouhá, všude bylo hodně sněhu, s Arníšem jsme se v něm pěkně vyřádili. I když byla zima prima, jaro je lepší, protože páníčkové jsou teď hodně venku a je to větší zábava. Chodíme s nima na zahradu, kde je spousta zajímavých věcí - například záhonky, na které se prý ale nesmí chodit, natož norovat. To my už ale všechno víme, páníčkové jsou rádi, že jsme takoví ukáznění a berou nás tam s sebou proběhnout, nebo se vyhřívat na sluníčku, nebo třeba opékat buřty. My samozřejmě buřty neopékáme, ale většinou dostaneme taky něco na zub, třeba uzenou prasečí nožičku.

Úplně bych zapomněla říct, že jsem dnes vyhrála svůj první pohár. Páníčkové mě vzali na výstavu v Hořovicích. Bylo mi to podezřelé, že mě panička pořád dokola načesává a čančá, tu bříško, hned zase ouška :), až když jsme se byli podívat u posuzovacího kruhu, zjistila jsem, že se asi dneska taky budu vystavovat. Panička měla trochu obavu, jestli budu chtít chodit v kruhu tak jak se má, protože jsem hodně temperamentní, ale já vím co se sluší a patří a tak jsem se pěkně předvedla. Jen tedy nevím, co mi pan posuzovatel pořád zkoumal v tlamičce, to se mi tedy nelíbilo vůbec. Pan posuzovatel o mě říkal samé hezké věci, až jsem se z toho začala pěkně naparovat a panička taky. A pak jsem dostala pohár a diplom, panička a páníček byli na mě pyšní a Arníš byl taky rád.



... šet měsíců ... to to letí ... (12. 11. 2009)

Čas letí, a my s Arnym rosteme a rosteme ... Na Arníškovi je vidět jaký bude mohutný pes, já jsem zas trošku drobnější psí slečna, a dohromady nám to moc sluší. Našla jsem si novou zábavu - mooooc ráda nosím míčky a klidně i jiné věci co mi panička hodí. Tolik mě to baví, že jakmile někdo vyjde na dvůr, už běžím najít nějakou házecí hračku. Arny mě škádlí a když jí nesu kolem něj tak mi jí chce vzít, nebo mě štípne do ocásku.
Páníčkové už nás nechali běhat po obou dvorech, tak už můžeme i hlídat u vrat. Arny to bere hodně zodpovědně, nic mu neuteče. Já to nechávám víc na něm, i když taky samozřejmě vím co se kde šustne. Panička říká, že Arny hlídá a já zdobím - to se mě teda trochu dotklo, já přece taky umím hlídat, když chci! Panička si ze mně ale takhle jen utahuje :).
Chodíme na cvičák a to mě moc baví. Jen mi to tam přijde občas nuda, než se všichni vystřídáme. Umím už hodně povelů, jen u nohy jít, to mi moc nejde, pořád bych chtěla dopředu a zapomínám, kde mám paničku. Ale to já se to naučím.



... jsem malá slečna a jsou mi 3,5 měsíce (29. 8. 2009)

Od doby, kde jsem psala naposled, uběhlo už zase moře času a já rostu a rostu. Je ze mě psí slečna, ale nemyslete si, pořád jsem stejný lumpík jako dřív. Ráda všechno zkoumám, a tak mě panička bere skoro každý den na procházku. Sice je to skoro pokaždé stejná trasa, ale i tak jsem moc ráda že můžu zkoumat věci za plotem. Už nechodím na kšírkách, už mám obojek - panička říkala že jsem její šikovná čubička, protože jsem si na obojek hned zvykla. Už umím docela pěkně chodit u nohy (i když se občas na chvilinku začuchám, když jdeme kolem něčeho zajímavého), umím povel Ke mně, Sedni a Lehni. Jen se musím víc soustředit, někdy se mi nechce hrát si na povely, ale panička říkala že se to všechno naučíme a tak si z toho většinou nic nedělá, když se mi zrovna nechce ... Ale když se mi chce, a pěkně splním povel tak jak se to má, panička mě moc hladí a chválí a taky většinou dostanu něco malého na mlsání, tak se snažím dávat pozor, abych pamlsky nepropásla :).
Na dvoře máme napuštěnou vaničku s vodou - to je lepší než misky s vodou, ve vaničce se dá daleko víc plavat :). Postavím se do ní předníma nožičkama a vyplavávám vodu ven :). Jen Arny zatím není na vodní hrátky, budu ho to muset naučit.



... rostu a lumpačím a je mi 87 dnů = 3 měsíce (14. 8. 2009)

Už jsem velkej hlídací pes, skoro jako máma. Jsem celá po ní, krásně mi stojí ouška (to už ale dlouho), jsem pěkně vybarvená a mám prý krásnou rošťáckou čumičku. Doma už umím přiběhnout na zavolání a hezky se posadit před paničku, a paničká má vždycky radost a dá mi nějaký mlsíček za odměnu. Jsem ostražitá, hlídám dům i zahradu. Zahradu jen občas, když jsou páníčci u toho, je tam díra v plotě pro kočky, a ta mě mooooc zajímá :). Ono mě zajímá všechno, všechny kočky, slepice, záhony, živý plot, skleník .... a spousta dalších věcí. Arníšek běhá většinou se mnou a pomáhá mi lumpačit. Běháme všude kolem domu a hlídáme. Jen mi pořád není jasné, proč nás neberou do domu? Co kdyby přišli lumpové tam? Kdo by je uhlídal? No, zatím jsem se tedy smířila s tím, že jsme jen venku, ale však já to paničce jednou vysvětlím, že musím být přece všude s ní, aby mi jí neukradli a pořádně jsem jí ohlídala. Panička říkala, že nás oba s Arníškem asi vezmou v září mezi ostatní choďáky, možná prý uvidím mámu, Arlettku a Arbonka. Jenže to ještě asi nebudeme úplně naočkovaní, tak nevím jestli to vyjde. Už se s Arníškem moc těšíme. Mám Arníška moc ráda, je s ním legrace a jsme už sehraní.


... mám nový domov a je mi 62 dnů (20.7.2009)

         

     

Dneska jsem měla velký den. Už od rána mi přišli všichni doma u maminky takoví zjihlí a taky o víkend se děly věci - 2 bráškové odjeli do nového domova ... Tak jsem napjatě čekala co se dnes chystá. V půl deváté se ozval zvonek ... a za dveřmi stála moje nová panička a páníček, co tu nedávno byli se na mě podívat. Měla jsem radost, ale taky jsem věděla, že nemůžu být doma u maminky a v novém domově najednou, a taky maminka mi vyprávěla, že jednou přijde můj velký den a já pak budu někde hlídat dům a chodit třeba i na výstavy. Tak už je to asi tady. Nejdřív se moc papírovalo a panička od maminky říkala mé nové paničce co mám ráda, co papám, v kolik chodím spinkat a taky že jsem pěkné číslo (a to já jsem). Taky jsem dostala na cestu výbavičku od maminky, granulky a hračky co mám ráda a taky misku od tatínka, a vůbec spoustu věcí. A pak to přišlo. Všichni zvážněli, maminčina panička mě vzala do náručí a šli jsme všichni ven. Maminčina panička mě dala moc pusinek a říkala abych se měla moc hezky a pak mě dala do auta k mé nové paničce. Měla jsem tam velký pelíšek a panička seděla se mnou vzadu. Noc jsem nevěděla co se bude dít, tak jsem chvíli kníkala a rozhlížela se co se děje. Pak jsem se přitulila k paničce a ke slonovi co jsem dostala na cestu a usnula jsem. Pak jsem se vzbudila, chtělo se mi na záchod, tak jsem chodila po autě sem a tam a přemýšlela jsem, jak to říct ... v autě se přece nečůrá, to já vím, vždť jsem velká holka. Panička to ale dobře poznala a řekla páníčkovi aby někde zastavil. Dostala jsem fešácké kšírky a vyrazili jsme ven. Paníček s paničkou si dali oběd a mě nasypali granulky od maminky a taky vodičku. Všichni jsme se napapali a pak jsme ještě prozkoumávali travičku v okolí. To mě bavilo. Škoda, že jsme byli na průzkumu jen chvíli, pak jsme zas jeli dál. Chvilku jsem trucovala, že mi tu procházku tak zkrátili, ale panička říkala že máme před sebou ještě dlouhou cestu a že musíme pro Arnyho a že je to moc daleko. Tak jsem se k ní zase přitulila a usnula jsem. Cestou jsme se ještě jednou stavěli se proběhnout a pak ... vystoupili jsme z auta a představte si, za plotem běhali 3 velcí psi moc podobní mamince a tátovi. Koukali na mě, a ve mě probudili hlídací pudy a začala jsem na ně štěkat a štěkat a štěkat - aby taky věděli, že už jsem veliká obranářka. A pak přinesli Arnyho - mého kamaráda co s ním budu bydlet. Byl takový ospinkaný a je to ještě miminko, je o celých 10 dní mladší než já, tak s ním asi budu mít práci, než ho všechno naučím. Zase se moc papírovalo a pak nás oba naložili do auta a zase jsme jeli. S Arnym jsme se hned začali kamarádit, a už v autě jsme vymysleli lumpárnu - vycachtali jsme všechnu vodu z misky co jsme měli na pití :), to byla psina.
A pak jsme přijeli do nového domova. Bylo toho tolik na zkoumání a taky Arny už nebyl ospalý a hráli jsme si spolu, i když je trošku menší, ale lumpárny má taky rád. Honili jsme se a prali (ale jenom na oko) a hráli jsme si s uzlíkama s míčkem.
To byl den. V noci se nám trošku stýskalo po mamince, ale přitulili jsme k sobě a pak to bylo lepší. Už se oba těšíme na další zážitky.




... když mi bylo 5 týdnů

           



... když se na mě byli podívat moji noví páníčkové (to mi bylo 31 dnů)

         

     

Moji noví páníčkové jsou až z Kladna, a přijeli se na mě podívat v sobotu 20.6.. Hned jsem si myslela že jsou to oni a zvědavě jsem si je začala prohlížet. Také jsem se jim moc líbila, hned si mě začali hladit a byli ze mě celí pryč. Tak jsem paničce začala olizovat ruku, aby věděla, že se mi taky líbí. Měla z toho velkou radost, vzala mě na ruku a začali jsme se pusinkovat. Páníček byl taky moc rád, hladil mě a fotil. Pak přišla maminka, trošku jsme se všichni báli, co ona na nové páníčky bude říkat, ale taky byla spokojená - očuchala si je a taky se s nima mazlila a pak jim dovolila aby si mě ještě chovali a hladili, a taky moje brášky a sestřičku, aby jim to nebylo líto. Zaslechla jsem, že budu mít ještě u nových páníčků kamaráda, který je o pár dní mladší, tak jsem ráda že mi tam nebude smutno a budu mít s kým dovádět i když nebudou páníčkové zrovna doma.



... když mi byly 4 týdny

         

         

   



... když mi bylo 23 dnů

         

     



... když mi bylo 14 dnů

         

       



... když mi bylo pár dnů :)





Moji rodiče

Lexus Speed z Gipova  Charisma Daraskár

Můj rodokmen




ivana.vankova@minurka.cz